13 měsíců

To nám ten měsíc zase utekl! A je tu další souhrn :)

Dneska toho bude docela dost, připadá mi, že holky se teď učí něco nového každý den. Je to na nich znát, že jsou fakt jak houby a stačí, aby jim člověk párkrát něco zopakoval a ony to hned začnou dělat samy.

Tak šup šup, jdem na to!

Začala bych spánkem. Zavedli jsme Estevilla i u Aničky a kdybych věděla, že to jednak půjde tak snadno, a jednak že to bude mít tak blahodárný vliv na celou noc, už bych to zavedla dávno. Jo, trvalo to asi 4-5 dní, než to pochopila, ale od té doby je jejich večerní uspávání a vůbec celonoční spaní prostě dokonalé. Večer je po vypití mlíka dáme do postýlek, popřejeme dobrou noc, odcházíme, a zhruba do tří minut jsou tuhé. A klid je většinou až do rána, kdy vstávají v šest, ale teď se asi dvakrát stalo, že to protáhly až do půl sedmé a dnes dokonce do 6:45! :-D Fakt dobrý! 

A taky jsme Aničku skoro odnaučili dudlíku - už jo má jen na noc (ale přiznám se, že kdybych se je snažila naučit spát přes den v postýlce, tak jí dudlík dám aspoň ze začátku taky).

Přes den spí holky pořád dvakrát - kolem deváté desáté a pak kolem třetí. Denní spaní zatím funguje v kočárku, ale zkoušela jsem je jednou, když nefungoval výtah, uložit do postýlek - a světe div se, ono to šlo. Jasně, neobešlo se to bez mrčení, ale já se toho denního spaní v postýlkách fakt bála, a teď vím, že jde jen o zvyk - ony si párkrát na deset minut pobrečí, pak si zvyknou, že se jde spát do postýlek a dobrý. Ale dokud je léto a krásně, tak mi nevadí s nimi chodit ven, skoro vždycky to spojím s nějakým nákupem, nebo tak. 

Co se týče jídla, je to stále dost podobné. Ráno hned po probuzení jim dám mlíčko, pak v osm kaši, pak v 11 přesnídávku a o půl 2 masozeleninový příkrm. Ano, pořád ještě mixuju, ale spíš ze své lenosti, než že by holky nezvládly tužší stravu. O půl páté mají mlíko, pak tak různě něco k zakousnutí - banán, chleba s máslem, chleba s lučinou apod. A před spaním ještě mlíko. Protože jsem si z pár stran vyslechla poznámky typu "ježiš ty jim ještě dáváš mlíko, jsou na to dost velké, ne?", začala jsem trošku pochybovat, jestli jim jednu dávku nemám ubrat, a tak jsem to probrala včera s pediatričkou. Ta mne ujistila, že by měly ve svém věku mít aspoň půl litru mlíka (je možno nahradit mléčnými výrobky, ty ale holkám moc nejedou, co jsem se tak do nich pokoušela dostat třeba jogurt - bez úspěchu). A v podstatě mi potvrdila to, co si jsem si sama myslela. že v umělém mléce je spousta živin, které jsou pro děti, procházející obdobím neuvěřitelného růstu a vývoje, nepostradatelné. Takže jsem v klidu.

Holky poprvé ochutnaly rybu - dala jsem jim lososa. A taky papriku - dělám ji pečenou a pak sloupávám šlupku. Pečená paprika je fakt moc dobrá! 

A Adélka miluje salátovou okurku, vždycky si ji nacpe do pusy tolik, až se jí to tam nevejde a stejně musí trošku někde uplivnout :-D 

Jo a taky jsem jim přestala převařovat vodu a dávám jim rovnou z kohoutku.

Jinak teda jako velký pokrok - začla jsem jim čistit zuby. Teda jako já vím, že jsem to měla udělat už dávno, a taky jsem si vyslechla významný rýpanec od jedné dvojnásobné ostřílené matky, co máme v rodině, která jakoby jen čekala, až udělám nějakou botu, aby mi ji mohla dát sežrat. Tak dostala příležitost, využila ji, a já teda potupně uznala, že vím, že v tomto směru mám mezery. Jenže hlavní problém byl ten, že jsem věděla, že se mají zuby čistit po posledním jídle - holky by se měly čistit tedy po tom večerním mlíku. Jenže ony jak dopijou, tak už jsou v podstatě v polospánku a kdybychom jim začli v tomto stavu čistit zuby, tak by akorát zase ožily, o což teda rozhodně nestojím. Ale tak udělali jsme takový kompromis - zuby se čistí ve vaně (poslední asi dva měsíce už je koupeme spolu), před mlíkem. Ono stejně - já si myslím, že poté, co si holky "vyčistí zuby" (a já je dočistím), ty zuby nejsou zas až o tolik čistější než před čištěním, takže asi o nic moc nejde. 

Vypadá to tak, že holky dostanou kartáčky trošku zašpiněné dětskou pastou (mám od Nuku a od Weledy), ty si ohryzávají, já si čistím zuby s nimi, aby věděly, jak to má vypadat. A pak se je snažím dočistit, což moc nejde, do pusy mě moc nepustí, anebo mě bolestivě hryžou (Anička).

Dovedností měsíce je samozřejmě Adélčina chůze. Je prostě dobrá - a vždycky, když ji vidím ťapat, nad tím žasnu. Jednak se umí na místě postavit (bez opory) a jít, a jednak ujde už hrozně velké vzdálenosti. Přejde celý byt, celou zahradu u mých rodičů. Vlastně v současné době už téměř vůbec neleze, začala úplně preferovat na přemisťování chůzi. Je to fakt úplně kouzelné, když se člověk dívá na svoje dítko, to, které ještě před nedávnem jen leželo jak placka, a ono chodí! Nepřestává mě to fascinovat. Zkusili jsme Adélce dát i botičky, protože jsem byla v rizikové poradně poučena, že mám dát boty až při samostatné chůzi. Poprvé se jí to moc nelíbilo a chodila jak čáp, ale pak už docela dobré. 

Anička se do toho ale také slušně opírá, občas zkouší pár krůčků bez opory, a když se drží za ruku (dáváme ji jen jednu a nízko), tak pár metrů ujde. Jinak je zajímavé, že Aňa nepoužívá žádné předměty coby aktivní chodítka - Adélka tak posouvala kde co, Anička nevyužívá ani to, co jezdí (mají autíčko, nebo kočárek pro panenky). Adélce ale její záliba zůstala, je to takový malý stěhovák, odsmýčí, co najde :-) 

Holky ale makají i na "soft skills" :D Zcela rozkošné je, když spolu hrajeme hru "Kde máš ...?" Umí ukázat, kde mají vlásky, nosík (ten se ne vždy podaří), ponožku a bříško. Anička říká "Ka ka ka", což by mělo být asi kač kač kač, ale občas to dělá i na jiné ptáky, než kachnu, a občas i na úplně jiné věci :-D tak nevím, jestli tomu rozumím správně. A měla období, kdy ukazovala prstíčkem a vykřikovala "ťam" - ale těžko říct, jestli tím opravdu myslela, že TAM něco je... Aňa je vůbec takový strýc Pepin, je hodně hlasitá, i když je spokojená, tak si pořvává, vykřikuje, ječí a výská... 

Holky taky umí navlékat takové ty prstence na tyčku a Adélka umí provlékat sýr  (byl to dárek k prvním narozeninám, na který jsem dostala tip, ale myslela jsem si, že to ještě dlouhé měsíce holky nepochopí - a ono jo!).

Naučily se docela dělat "papa", ale ne vždy se podaří. O něco líp jim jde paci paci.

A pozor - máme geniální dítě - Anička si všechny knihy (ty dětské kartonové, co má) vždycky obrátí tak, jak mají být - nikdy je "nečte" hlavou dolů. 

Super skill Adélky je, že zubama umí otevřít různé tuby (ne šroubovací, ale jen ty, co mají odklápěcí víčko) a pak je pojídá. Dnes jsem ji přistihla, jak mi z nočního stolku vytáhla a následně ujídala lubrikační gel :-( :-D 

Holkám se líbí knížky, mají rády, když jim říkám, co jaké zvíře dělá. Když jsme na procházce, docela pozitivně reagují na psy, a vůbec na všechna zvířata. V neděli poprvé hladily kočku - objevila se, když jsme byly na zahradě u našich a holky z ní byly u vytržení. To bylo fakt sladké.... Snad jim to vydrží a budou mít zvířátka rády. 

A to by bylo pro dnešek vše, jdu spát, přátelé!