Vnitřní pnutí

Docela dlouho bojuju s takovým vnitřním pocitem nespokojenosti. 

Svou zásluhu na něm má možná i moje máma, která se do mě před nějakým časem opakovaně obula s tím, ať "něco dělám" a nevymlouvám se neustále na to, že mám dvojčata. Dost mě to šokovalo a brala jsem to od ní jako podpásovku. Jsme u nich s holkama docela často a kdo jiný, když ne ona, by měl vědět, že se s dvěma ročními dětmi fakt neflákám. Je ale pravdou, že ač se mi zdá, že vše zvládám o kus líp než dřív, spokojená se sebou nejsem. Štve mě spoustu věcí. Že nezvládám domácnost - o úklidu se nedá vůbec mluvit, nevařím - protože mi nosí obědy z práce muž, mám dobrých pár kilo navíc, protože se za á nehýbu (přičemž na pohyb jsem byla zvyklá, před dětmi jsem byla zvyklá a měla jsem ho ráda), za bé se v jídle rozhodně nějak nekrotím a za cé si po usnutí holek večer "dopřávám" různé dobroty ve formě chipsů, popcornu, tyčinek, zmrzliny a já nevím čeho všeho ještě. I způsob trávení večerů mne vlastně štve. Drtivá většina večerů vypadá tak, že oba s mužem bezduše civíme do monitorů. To jsme sice čučeli i před dětmi, ale několikrát týdně jsme to prokládali programem venku, nebo aspoň filmem doma. Taky mě štve to, že jsem nevyužila toho, že jsem v průběhu celého těhotenství a několik měsíců poté nekouřila a nyní jsem si pod rouškou "relaxačního cigárka" začala opět téměř pravidelně ničit tělo a zdraví. 

Zní to jako pěkná depka, co? Ale to tak právě vyznívat nemá, protože jsem dnes na procházce s kočárkem přemýšlela, CO S TÍM. Takže mě napadlo pár bodů, které by mi mohly pomoct zlepšit současný stav a tím i mé mínění o sobě samé. 

• Muž mi přestane nosit obědy a začnu si vařit - samozřejmě jakž takž zdravě - hodně zeleniny, žádné smažené atd.
• Začnu zase pít čistou vodu - v těhotenství mi čistá voda přestala chutnat a naopak jsem začala pít slazené a už mi to bohužel zůstalo - to taky může za nejedno kilo navrch!
• Jeden večer v týdnu si vyhradíme jako filmový - už od rána budeme oba vědět, že se dnes bude koukat na film a budeme se mít na co společně těšit. 
• Stop večerním chipsům apod. 
• Stop kouření 
• Naučím konečně i Aničku aspoň večer usínat samotnou, čímž se mi snad výrazně zlepší kvalita spánku, páč nebudu muset každou hodinu vstávat a podávat Aničce dudlík, případně ji jinak utěšovat.
• Začnu holkám čistit zuby a přihlásím je k zubaři (mám v hlavě výčitky, že jsem s tim nezačala už dávno)

Ještě bych chtěla napsat předsevzetí, že si nebudu dělat hlavu s kecama některých členů rodiny a nebudu analyzovat každé jejich slovo a přemýšlet, jestli ho řekli opravdu s takovým tónem, jak se mi zdálo, a jestli tím mysleli to, co si myslím, že mysleli.... To mi ale tuším moc nepůjde - i když mi dřív bylo docela jedno, co si o mně většina lidí myslí, ba u některých mě přímo těšilo, že si myslí, že jsem jiná, trhlá, nebo střelená...

 

Vidíte, já k předsevzetím nepotřebuju ani Silvestra :D To bude možná tím, že je srpen a já mám v srpnu narozeniny (letos poslední začínající dvojkou...)

 

Čím si zlepšujete život vy, nebo co byste mi ještě poradili? :)